August 2011

Avatary | GossipGirl

31. august 2011 at 17:20 | me. |  graphic






made by me
pictures' sources - weheartit.com, megavideo.com

Coffee, owl and colors

29. august 2011 at 15:01 | me. |  graphic
Žádný dílo. Podotýkám že photoshop fakt nemám, nejsem umělec, jen si takhle hraju no.



And this is it? That's all?!

27. august 2011 at 13:56 | me. |  i'm writing
Tak a už jsem zase tady. Venku je hnusně. A já mám pořád pocit, že to potřebuju nějak zakončit. Shrnout to. Udělat tečku. Za prázdninama.

Mísí se ve mě pocity. Jasně, byly to super prázdniny, spoustu zážitků, ale... taky bych si je představovala jinak. Víc akčnější. Víc s lidma, nejenom s těma, který znám, s rodinou, ale s někým jiným... Nějak mi něco prostě chybí. Takovej zážitek jako letní láska je pro mě naprosto něco - ne neznámýho - ale nic skutečnýho, hmatatelnýho, něco, na co bych vzpomínala. Ráda.

The end of holiday

25. august 2011 at 18:29 | me. |  i'm writing
Memories That Last ForeverYeah. Ačkoliv si to nechci vůbec připouštět, prázdniny jsou skoro v tahu. Prázdniny, na který jsem se půl roku třásla jako divá, jsou fuč. Poslední týden. To je jako nic. A pak konec všem srandám. A vážně. Škola. Vlastně se svým způsobem těším. Je to trochu i vzrušující, těším se na nový lidi i starý kámoše, který jsem přes prázdniny moc neviděla. Teda ne že bych o to děsně stála. Odpočinuli jsme si od sebe a i když jsou chvíle, kdy bych je nejraději předělala od hlavy k patě k obrazu svému, tak jsem zvědavá, jak to s nima je. Ale nejdřív, nejdřív si musím plnými doušky vychutnat ten poslední týden, poslední krásně slunečný letní dny (zítra má být až 36°!! juchů! i když se v tomhle počasí dá tak akorát ležet u knížky u bazénu, protože je vedro i zešílení, tohle počasí miluju).

No, dlouho jsem tu nebyla. To se taky dalo očekávat. Založím si blog a pak na to kašlu. Ale tak, jsou prázdniny a tohle není žádná povinnost žejo. A hlavě sem nikdlo nechodí a tohle není zpravodajský server. Takže v podstatě je tohle uvažování nanic.
We have two options; to live and to exist
Já vím, já vím, že jsem se přihlásila do toho letního čtení. A taky že čtu. Docela mě to nakoplo. Ale fakt to nestíhám přidávat. Jediný, čeho jsem schopná je můj papírový čtenářský deník a i teď mám co dohánět. :D Právě jsem dočetla My děti zestanice ZOO. Jedním slovem - drsný. Vlastně jsem tuhle knihu ani číst nechtěla, prostě mi padla pod ruku a začetla jsem se. Někdy jsem valila oči, fakt. A utvrdilo mě to v jedný věci - že nikdy nikdy nikdy nebudu nic zkoušet. Christiane to taky chtěla zkusit. Jedno šlehnutí. Pořád si řikala, že na tom přece není závislá. Tak si dá ještě jedno. Pak na to má chuť. A ještě a ještě a pak je na tom fyzicky závislá a je v hajzlu. Neříkám, že za to mohla sama. Jistě ji ovlivnila jak výchova, tak prostředí, kde žila a taky to málo vzdělání, co se jí tehdy dostávalo. Ale byla to její volba. A skončila v prdeli.

Mám jasný cíle. Nechci, aby to vyznělo nabubřele, ale já jsem si stoprocentně jistá, že takhle jednak nechci a nikdy neskončím. I když je to pro mě jako sci-fi, tyhle věci se dějou. V našem městě. V naší škole - i když nemluvím přímo o heroinu, ale o slaných drogách. Alkohol s mírou, maximálně bych vyzkoušela cigarety. (A kouření se mi hnusí. Každej kdo kouří je smradlavej, má žlutý zuby a nehty a vůbec fuj.) Takže to bych jen vyzkoušela. A dík mým rodičům. Protože výchova to z 50% celý ovlivňuje.

Ale pryč od drog.

Mám teď trochu problém, co číst. :D Chtěla jsem něco od Terryho Pratcheta. Ale nějak nevim co. Trochu jsem se začetla do Šifry mistra Leonarda, ale sama nevím, jestli se mi to líbí. Náboženství a symbolika.. asi tu knihu odložím. Taky jsem chtěla přečíst nějaký horor. Od Kinga třeba. Řbitov zvířátek. Hůů. Asi jo.
Taky bych měla přečíst něco z povinné četby nebo začíst s něčím do foroty na maturu. Hugo, de Balzac, Dostojevskij, Wilde, Němcová, Erben, Čapek, Čechov.

Jo a ještě, dočela jsem konečně Marley and Me. V angličtině, abystě si nemysleli. A teď pro změnu čtu Anna and the French Kiss. Taky v angličtině. *doporučuju* Takže jsem tak pozitivně francouzsky naladěná - Šifra m.L. se taky udává ve Francii, a chtěla (nebo spíš měla)bych si přečíst Chrám Matky boží v Paříži, no není to super?
Asi z toho vedra už blbnu.
:D

Takže, konečně, jak to tady bude? Čtenářský blog s články každý týden plus sem tam nějaká ta angličtina, jak jsem původně myslela? Nedělám si iluze, že takhle to asi fakt nebude.

Takže čau třeba zase o Vánocích.

pictures are from weheartit.com