A. Christie - Smrt na Nilu

16. july 2011 at 17:50 | me. |  books
Agatha Christie patří mezi mé oblíbené autorky. Ve své branži je prostě génius.
,,Budeme muset každopádně prohledat její kajutu," prohlásil Race. "Snad nám to něco poví."
Vykročil směrem k podpalubí. Poirot ho následoval. Odemkli dveře kajuty a vstoupili. Louisa Bourgetová, jejímž povoláním bylo udržovat v pořádku věci jiných žen, si vzala dovolenou, pokud šlo o ni samu. Lemy a konce prádla vykukovaly z pootevřených zásuvek prádelníku, kufr byl otevřený a šaty visely přes jeho boky, takže se ani nedal zavřít, spodní prádlo viselo zplihle pohozené přes opěradla židlí.
Zatímco Poirot hbitými prsty otevíral zásuvky prádelníku a skříň, Race zkoumal kufr. Louisiny boty byly srovnány pod postelí. Jedny z nich, černé lakovky, trčely v podivném úhlu, přestože se o nic neopíraly.
Zavřel kufr a sklonil se nad řádkou bot. Hned nato vyrazil ostrý výkřik. Poirot se prudce obrátil. "Qu' est-ce qu'il y a? - Co se děje?" "Nezmizela," hlásil Race zasmušile, "je tady, pod postelí."
Když Jacquelina de Bellefortová přichází představit své bohaté kamarádce Linnet Ridgewayové svého snoubence Simona Doyla, netuší, že se jí tím změnil život.
(o několik týdnů později) Na výletní lodi v Egyptě se schází různorodá skupinka lidí. Středem pozornosti se stává mladá dědička Linnet Ridgewayová se svým novomanželem - Simonem Doylem. Cestou je pronásleduje Jackquelina, která se stále nesmířila se skutečností, že jí Simon opustil. Přestože po zavraždění Linnet Doylové se stává hlavní podezřelou, není jediná, kdo měl motiv nejbohatší dívku Anglie zabít. Naneštěstí pro vraha je na lodi i Hercule Poirot, světoznámý detektiv, který tajemnou hádanku rozluští...
Přestože jsou detektivky Agathy Christie, dá se říct, na "jedno brdo" (vždy skupina lidí na jednom místě, vždy je někdo - kupodivu - zavražděn), zapeklitými případy nikdy nepřestane překvapovat. Už mám problém si od ní něco přečíst, protože velikou část její tvorby - slečna Marplová a Hercule Poirot - jsem shlédla jako filmy o v televizi. A to problém detektivek - nidky je nečtu dvakrát. Nejhorší je, když si nezapamatuju název detektivky, kterou jsem již viděla, a začtu se do knihy a když jsem v půlce, vzpomenu si, kdo je vrah. Smrt na Nilu naštěstí nebyl ten případ. Musím říct, že zápletka je perfetkní. Po představení některých důkazů má člověk tendenci vymýšlet složitá vysvětlení, i když je pointa dokonale jednoduchá.
Tyto dětektivky mám tisíckrát raději než nějakou americkou kriminálku (New York, Las Vegas, Miami - je jich spousty :D). V takových seriálech je buď hned zezačátku jasné, kdo je pachatel, nebo se to zjistí z otisků prstů nebo DNA. Ale Poirot nic takového nepotřeboval. Pracoval s psychologií jednotlivých lidí, s jejich chováním. A to se mi líbí. Jednoduché a geniální zároveň.
 

1 person judged this article.

Poll

Like

this

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement